Novinky

První polovinu letošního roku tráví Honza Sháněl studijně – orienťáckým dobrodružstvím na dalekém severu. Před začátkem (místní) sezony přichází krátké shrnutí norských slastí a strastí, s poznáním, že kvalitní zima nemusí znamenat medvědí spánek.

Jak jste si někteří možná všimli (a zcela jistě si všimli choceňští a brněnští výčepní), krátce po oslavě nového roku jsem se vypravil na studijní výměnný pobyt do Norského Osla. Kromě očekávaných vysokých cen všeho a všude, hned po příletu udeřila i neočekávaná zima, neočekávaná i místními a z původního odhadu „nejlepší“ zimy za 5 let už dosáhla i označení jako třicetiletá (a stále tu máme až metr sněhu v lese).

Krátce o místním životě: ubytování se mi podařilo zařídit ve studentském městečku na samotném okraji města, což má díky okolním lesům a východišti lyžařských tras mnoho sportovních benefitů a umístěním Kiwi minipris a zastávky místního „metra“ (v podzemí je pouze několik zastávek v centru) pouze málo nevýhod. Příkladem budiž pravidelná požární cvičení, jelikož norská bezpečnostní čidla zřejmě nemají v oblibě studentské pálení oleje.

Studium tu zpravidla znamená méně zapsaných předmětů než u nás, ale se zvýšenou intenzitou, navíc na magisterské a doktorské úrovni je poměrně hodně cizinců, takže minimálně na mém oboru žádné úlevy pro „erasmáky“ nehrozí. Většina University of Oslo sídlí v oblasti jednoho kampusu, kde najdete i nějakou tu menzu, kavárnu, studentské puby (ani místní ceny neohrozí alkoholovou abstinenci) či univerzitní posilovnu.

A jak to tu vypadá s OB? Už před odjezdem jsem se domluvil na členství v největším místním oddíle Nydalens SK, přičemž nerozhodoval věhlas klubu, ale hlavně dobrá dostupnost map a tréninků (často ještě blíž než doma). Ale co si budeme povídat, mít Anderse Nordberga jako místního šéftrenéra, je jistě zajímavou zkušeností. Díky stávající tuhé zimě nebyly mapové tréninky na pořadu dne, což však nebrání mnoha běhům individuálním i klubovým. Běžec mých kvalit tu sice buď neexistuje nebo se nachází v zimní hibernaci, ale převážně neúspěšné nahánění členů širšího norského národního či juniorského týmu je dobrou motivací do další týdnů. Občasným zpestřením jsou mapové městské tréninky (spíš urban middle než sprint), výjezdy do oblastí menšího výskytu sněhu (momentálně cca Kodaň, možná Malmo) a rovněž dvě klubová soustředění.

Prvním z nich nás zavedlo do okolí přístavního městečka Larvik v blízkosti Norského konce světa.  Místní terény možná nejsou úplně typické skandinávské (většina tréninků proběhla na pobřežních odkrytých skalkách), ale pro zvykání si na skandinávské mapování terénních tvarů či skalek byly rozhodně užitečné (potkám skalku, kterou by mě u nás nenapadlo zdolávat a tady není ani v mapě). Příjemným bonusem byly 2 společné „norské“ večeře v podobě Taco Fredag a Kjøttaker s brkaší (Norská placatá verze Ikea koulí).  

Druhé soustředění proběhlo v okolí Švédského Haninge jako příprava na brzký vrchol sezony v podobě Tiomily. I ve Švédsku se vyskytlo mnoho sněhu, a pro takového těžkotonážníka jako jsem já, to znamenalo mapové výklusy s pečlivým čtením terénu, jelikož od třetího tréninku běžet vlastní stopou bylo téměř nemožné. Přesto se povedlo nasbírat několik užitečných tipů:

•   Předzávodní večeři doporučuju kebabpizzu s hranolkami, možná bude na dlouhé noci trochu těžko, ale určitě nedostanete hlaďák
•          Jako ideální máza se jeví stříbrný klistr, v případě ochlazení pak modrej extráč
•          Pokud chcete zvýšit své šance na nominaci, je vhodné fandit Liverpoolu (to jsem zjistil až po derby)
•          Švédské vlaky mohou přijet a odjet DŘÍVE než je uvedeno v jízdním řádu, že jste zapomněli vystoupit poznáte podle skupiny horlivě diskutujících běžců v uličce (za pár týdnů máme další pokus).

Většinu mých dosavadních mapových (ne)výkonů můžete sledovat v mém mapovém archivu, často vypadají takto :)

Za první 3 měsíce to nahodilo cca 500 naběhaných kilometrů (vloni tak červenec, takže fajn), doplněných 260 kilometry na mých kvalitních zapůjčených lyžích (soupaž z kopce je nadlidský úkol) a rovněž několik účastí na hokejové plácané či tréninků v posilovně. A co mě čeká v příštích týdnech? Zahájení sezóny včetně série sledovaných závodů důležitých pro klubovou nominaci pro Tiomilu:

• Dvojice závodů norských nominaček na EOC (tuším, že klása na 85 mín pro Olava bude kvalitním zážitkem).
• Druhé Tiomila soustředění včetně tradičních Tiomilarepet a Stigtomakavlen.
• Klubový nominační závod pro 10Mila
• Série městských sprintů Oslo sprint cup

Jak to všechno dopadlo včetně výsledků nominačního snažení se dozvíme příště (a když se zadaří, tak dřív než se vrátím domů).