Novinky

První srpnový týden se ve východošvýcarském lyžařském středisku Flims-Laax-Falera konal tradičně jeden z největších orienťáckých prázdninových vícedenních závodů - Swiss Orienteering Week. Tři a půl tisíce nadšenců z celého světa si užívalo po celý týden krásného počasí a pořadateli připravených tratí v úžasných terénech horské přírody švýcarských Alp. Mezi nimi i minivýprava z Chocně.
Zatímco na Michala a Pavla Švadlenovi čekalo šest etap, Michal Pátek se rozhodl poměřit své síly s těmi nejlepšími v mužské elitě a nastoupil tedy již v sobotu po příjezdu na hromadný start atraktivního prologu s centrem přímo ve Flims. Nepřehledný les plný kupek, prohlubní a pěšinek přinesl velmi rychlý závod, ve kterém dominovali švýcarští mistři světa Matthias Merz a Daniel Hubman. Michal hned v prvním kole udělal větší chybu a skončil na 102. místě.
Nedělní první etapa - The Legendary Day - se odehrávala v sousedním lese v nadmořském výšce kolem 1100 metrů nad mořem a mapa se dotýkala jedné z největších místních turistických atrakcí - soutěsky Riunaulta na Předním Rýnu. Po úvodní části v krásném členitém terénu (v mapě zvětšeno do měřítka 1:5000) následovalo dvousetmetrové stoupání právě na vrchol soutěsky, několik kontrol v členitém terénu, dlouhý seběh, opět orientačně náročný členitý terén a dlouhý doběh do cílového prostoru u dolní stanice lanovky v Laax. Míša na švýcarsky tradičně velmi jednoduchých dětských tratích mezi padesátkou předžáků zahájil velmi pěkným 5. místem. Pavel byl mezi nejmladšími veterány desátý a Michal v elitě, kde zvítězil opět Matthias Merz, 110.
V pondělí následovala druhá etapa - The Panoramic Day - s centrem u horní stanice gondoly na Crap Sogn Gion ve výšce přes 2200 m.n.m. A panoramat si závodníci užili opravdu dost. Již parametry tratí (elita 11,2km a 720m převýšení, H35 8,6km a 600m převýšení) totiž slibovaly spíše turistický zážitek. Začátek tratí v nadmořské výšce 1800 metrů byl velmi rychlý, alpské louky plné močálů a vřesu se střídaly s polotevřenými oblastmi ve svazích plných kamenů a srázků. Po 40 minutách však přišlo na dvou postupech tvrdé stoupání téměř do výšky 2300 metrů spestřené pouze pár kontrolami mezi skalkami. A na závěr už jenom krátký rovinatější úsek do cíle. Míša vyrobil velkou chybu (z dvojky běžel na šestku) a tak si připsal 13. místo. Pavel byl 26. a v elitě byl Michal 102., když zvítězil dvojnásobný mistr světa Niclas Jonasson ze Švédska.
Další den byla na programu královská etapa - The Ice Cold Day - s centrem přímo na úpatí ledovce Vorab ve výšce 2600m.n.m. Již samotná cesta na shromaždiště čtyřmi lanovkami byla zážitkem. Samotné tratě odehrávající se převážně na skalnaté planině plné srázků, roklin, kamenů, sněhových polí, ledovcových jezírek bez známek vegetace byly opravdovým vrcholem celého závodu. Michal byl v elitě 114. (vyhrál švýcarský medailista z juniorských šampionátů z před pár let Andreas Rüedlinger), Pavel 19. a Míša vybojoval třetí místo.
Po dni odpočinku následovala čtvrtá etapa - The Varied Day - již v níže položeném terénu. Cíl v nadmořské výšce 1600m, start za pomoci lanovky o 400 metrů výše. Hlavní část tratí se odehrávala v prudkém a na běh velmi těžkém svahu. Dva kilometry traverz jedním směrem a pak dva kilometry zpět, to celé mezi skalkami, kameny a kupkami ve vřesu a bažinách. Po seběhu do blízkosti cíle následovala krásná, orientačně náročná část ve velmi členitém lesním terénu (opět v mapě zvětšeno pro jistotu do "pětky"). V elitě kraloval mistr světa Jani Lakanen z Finska, Michal sužovaný zraněním a únavou po "odpočinkovém" dni skončil 108. Pavel zaběhl nejlepší výsledek a byl osmý. Míša v běhu okolo louky obsadil páté místo.
Předposlední etapa - The Deceptive Day - přinesla zřejmě orientačně nejnáročnější část terénů. Rychlé alpské louky plné spíše negativních objektů (srázky, rokle, zaříznuté potoky, prohlubně, ...) opravdu oklamaly většinu závodníků, o chyby nebyla nouze a terén, který byl všude prakticky stejný, nenabízel mnoho možností jak se po chybě dostat zpět "do mapy". V elitě zvítězil opět Jani Lakanen, Michal vinou zranění z předchozího dne neabsolvoval celou trať. Pavel byl 19. a Míša čtvrtý. Stejnou příčku si držel i před posledním dnem.
Poslední etapa - The Hard Rock Day - znamenala návrat do "nížiny" a lesa. Na start se jelo lanovkou do výšky 1400m, ale seběh do cíle ve výšce 1100m nebyl vůbec jednoduchý. Velmi členitý terén na mapě v "sedmapůlce" byl plný skalních bloků, srázků, kamenů, údolíček a prohlubní. V elitě zvítězil Matthias Merz, Michal zaběhl nejlepší závod (93.). Pavel byl 17. a Míša vybojoval výborné druhé místo, které mu bohužel ale stejně na vylepšení celkové čtvrté pozice nestačilo.