JWOC tour E2 (11.07.2018)

Tahle opravdová klasika už mi proti předešlému předkrmu tolik nesedla, ale držel jsem stále udržitelné tempo, žádná krize. Horší byly neustálé chyby, každou chvíli něco. Na 1 možná zbytečný oblouk na startu a pak jsem ji přeběhl v dohledávce. 5 ukázala, že nejvíc mě trápí tankové zákopy, tenhle byl zašitý a já paralelně pokračoval dál. Náběh do lesa nejen ulevil před spalujícím žárem, ale zjednodušil orientaci, akorát před 7 jsem lehce zazmatkoval a na 9 mě trochu strhnul jakýsi průsek. Problém byla až 11, která byla kolosálně zašitá v ohromném hegeši a já kolem proběhl, že v tom to rozhodně bejt nemůže. Po 4 minutách jsem se tam pokorně vrátil a zalezl do toho ke kontrole. V zádech už jsem cítil jakéhosi Oriona. Cestou na 13 jsem si čeknul ještě jednu kontrolu navíc a měl mě. Po nasátí gelu mi lehce cuknul, ale společná chyba na 16 nás dala dohromady a pak jsem mu zdrhnul. V cíli se vymlouval, že se šetřil, protože jede na AMS.