Tatry E2 (07.07.2017)

Ikdyž se charakter terénu moc nezměnil, ty obtížné pasáže vypadaly zase o dost jinak a opět nebylo jednoduché se v tom vyznat. 2 jsem si ještě pohlídal, ale tu první, běžeckou, část postupu jsem asi zbytečně váhal. Ale na 4 jsem neodhalil výhodnou obíhačku zleva po pasece a vydal jsem se do zeleného vabank. Dostal jsem se na cestičku vydupanou v jakýchsi zelených nesmyslech, která mi nápadně připomínala tu, kterou jsem běžel už cestou na 2. Jenže jsem si nebyl schopen vzpomenout, kudy jsem to na tu 2 vlastně běžel, tak jsem pátral dál a zkoušel jsem interpretovat různé žluté a zelené, ale nakonec jsem se opět dotal do fáze, kdy jsem už vůbec neměl jistotu, kterým směrem bych se měl vydat. Nakonec jsem se tam nějak doplácal a zase jsem v počátku chyby byl těsně u kontroly, sakra! (cca 9' chyba) Na 5 nehorázný sajgon s několika váháními a na 6 kompletní změna z kopřiv a ostružin do smrkového hustníku s popadanými větvemi, kde jsem kontrolu o kousek přehlédl. Pak přišla nudná běžecká pasáž, tak jsem to nakopnul a v půlce postupu na 12 už sotva pletl nohama. Na 13 v místě kde je v mapě asi 20 vývratů se mi zdálo, že vidím paseku a nechápavě jsem tam nějakou dobu postával. Nejistá byla i 16 a v závěru jsem třikrát po sobě uletěl doleva... to je podezřelé, protože obvykle dělám směrové chyby na obě strany. Tentokrát jsem dostal 24', prochyboval asi 15' az toho 8:50 na 1 kontrole. Tentokrát byly moje chyby asi trochu hloupější a zbytečnější než v E1, ale aspoň jsem se pořád cítil docela dobře běžecky.