Kangasala Jukola (16-06-2019)

Jsem idiot. S nedoléčeným zraněním (asi nějaký stehenní přitahovač) jsem vyběhl na finskou variantu dlouhé noci (o víc než 2 km kratší než co jsem kdy běžel na 10Mile :D ). Na 1 smysluplná volba okolo, ale váhavá realizace v některých hůře prostupných místech. Na 2 náběh do vedlejšího údolíčka. Sem tam mě minul někdo rychlejší a neustále se kolem mě motaly desítky zoufalců o úsek pozadu, kroutili volantem, běhali sem a tam a nebo úzkostlivě drželi vydupanou dálnici a těžko se je předbíhalo. Na 5 jsem pak vypadl z koncentrace, ztratil pojem o vzdálenosti a chytil se balíku, co už mířil na 6. Někde tam jsem taky poprvé spadnul a začal opět cítit tu špatnou nohu. 7 zkazili skoro všichni a pak na pasece jsem zjistil, že ta krátká finská noc už vlastně vůbec není, jenom v lese bylo ještě stále šero. V půlce postupu jsem se pak 'nepochopitelně' stočil a musel změnit plán. V nejplacatějším místě mapy mi pak najednou začala buzola signalizovat, že mám běžet naopak, po 2 minutách se ukázalo, že mám naopak mapu. Bolest se mezitím stupňovala a noha nešla úplně zvedat, takže místo přeskakování jsem většinou musel zastavit a přelézt. Za 11 jsem se bezhlavě vydal za skupinou, ale utekli mi a já si myslel, že jdu pod čarou, takže luxusní paralelka a aj trocha dohledávky v plytkém hustníku. Za silnicí jsem si pro změnu dost silně narazil koleno a zauvažoval o DNF. No nějak jsem to rozhýbal, ale ani pěšky jsem se moc nedokázal koncentrovat na mapu a minul 16, +7'. Ale zbytek už jsem si nějak pohlídat zvládl, až na rozfarstovanou předpředsběrku. Zajímavé je, že i přes 135' jsem i bez gelu nepocítil jediný náznak žaketu, průběžné zpomalování bylo kvůli rostoucí bolesti (a tím pádem neobratnosti v terénu). Trať zajímavá, terén hodně pestrý a úžasný východ slunce na kopci před K8 s měsícem téměř v úplňku na druhé straně.