Vítejte v mém digitálním archívu orienťáckých map!

Po několikanásobném stínování Káji na příměstských mapách první samostatný výkon. Hned jednička byla v podání velké části startujících docela chaos, trochu mě mrzí, že jsem svému pocitu nevěřil víc a celou tu kličku bych absolvoval rychleji. 2 (13) příliš obloukem z bezpečí vrcholků a pak jsem stejně musel prolízt tím zeleným humusem. Oblast 4, 15 byla skoro jak doma v Maštalích, náběh do průchodů pohlídaný. 7 opět strašný fekál, popadané větve a rigoly od traktorů, tam už jsem sotva pletl nohama. 8 největší chyba. Náhodný odběh z cesty a ta velká plotna na SV bylo jediné místo, kde jsem se dokázal dohledat. Zbytek už byl docela pod kontrolou, s využitím zkušeností z 1. kola a taky trochu ve společnosti jednoho vousáče a dvojníka třináctiletého Hašlerky. Akorát jít podruhé na 6/17 bylo dost zbytečné, když jsem to chtěl stejně zkrátit a navíc jsem se tam nechal stáhnout světly k jinému kameni. Les byl dost nepřátelský v porovnání se všemi zatím navštívenými, což mě v kombinaci s tři čtvrtě roku nezažitým úsilím dost popravilo, moc nevím, jestli bych se do sezony dokázal dát aspoň trochu dokupy i kdyby byla achilovka v pohodě, což spíš nebude, idkyž celý nočák se ani neozvala.

Další ze série nočních sprintů, tentokrát s bonusem v podobě neproniknutelné mlhy. Závodní nasazení téměř nula, vyloženě jsem se snažil klusat, a přesto jsem minimálně první půlku nezvládal plynule mapovat, a to jsem byl na multilevel obchoďák na jihu připravený, je to přece jen domácí sídliště. Ale hned na 1 náběh do plotu (žádní švábi, takhle tu ty ploty fakt stojí), pak ještě váhání na 2, ani 4 nebyla moc plynulá a pak jsem docela dlouho vymýšlel i 5 a 8, 11 už jsem měl celkem připravenou a pak už to bylo jednodušší, až mi to bylo líto. Docela horký kandidát na sprint roku.

První kontakt s místním orienťákem, zimní liga nočních sprintů. Areál univerzity, kde bylo loni finále WMOC sliboval atraktivní terén, takhle v lednu navíc obohacený o poctivé náledí. Chyby jen pár, konkrétně odběh od 3 a od 4, kdy jsem v obou případech zvolil jinou cestu parkem a přidal si trochu převýšení. Další ztrátu jsem pak nabíral bržděním u kontrol v botech bez hřebů. Ale na výsledky to stejně nemělo vliv, protože moje (nejspíš) zastaralá emitka zvládla orazit jen 3 kontroly. A achilovka taky nic moc, ale byla to zábava.