Vítejte v mém digitálním archívu orienťáckých map!

Vrchol závodů v podobě WRE middlu v drsných hustníkách kolem vrcholu lanovky. Byla to zábava, snažil jsem se ťukat všechny ty světlinky, což se docela dařilo, ikdyž na 1 jsem se trochu bál klesnout do kamenného pole a tak jsem přidal oblouček. Další chyba pak paradoxně na 8, ta jáma byla dost zašitá. A pak se přiblížila hodina pobytu v lese, tak jsem se odebral k lanovce dolů do cíle.

Drsnou horskou klasiku bych už celou neobešel (teda obešel, ale za strašně dlouho) a naštěstí mi stavba umožnila prolézt nejzajímavější kontroly hned kousek za startem, na 14 a 15 jsem zkusil rychlochůzí urvat dokonce i rychlý mezičas a pak jsem to namířil kolem 6 do cíle. V dohledávce 19 jsem se rozptyloval povzbuzováním Mikiho a oba jsme málo stoupali a trochu si tam pohledali. Závěrečný downhill taky hezký.

Takový lehčí Kunčice, pěšky ve výborné viditelnosti jsem si zvládl všímat každé kupky a tak to nebyl žádný velký problém absolvovat. Pasáž 7-12 docela náročná kopcema i podložkou, každý průsek byl taky trochu rýha.

Na ukázku jeden trénink z Kamenického soustředění v polských Orličkách. Nejen tento trénink, ale i další jsem chodil zásadně pěšky a dost zkracoval nebo úplně vynechával. Vzhledem k pěšíme tempu jsem měl na vše dost času a chodil jsem tak dost čistě, zvlášť zasekané 6 a 7 jsem si vychutnal.

Takové příjemné nedělní vyklusání (po vynechané sobotě). Byl jsem takový rozespalý a zamyšlený, tak jsem si moc nepohlídal dohledávku na 1, ale pak už jsem to měl pod kontrolou a prostě jsem si užíval pohyb po lese.

Klasický úvodní botasový middle. Ani nevadilo, že už bylo pozdě, pršelo a tím pádem bylo šero, protože v mapě stačilo vidět kolečka a čáry a běžet rovně. Byl to takový pokus, co achilovka zvládne po pauze. Oběhl jsem to celkem slušně, jen pár drobných směrových chyb, ale na větší běhání to rozhodně není.

Nějakým omylem (kvůli Jukole a neúčasti spousty dalších lidí) jsem se i se svým nerankem vlezl do elity, což mělo jedinou výhodu - díky svazové gpsce jsem i přes zapomenuté zapnutí hodinek získal tento záznam. V úvodu jsem se ještě pokoušel závodit, dokud achilovka dovolí, ale nejsitoty na 1 a 3 a chyby na 4 a 6 celkem jasně rozhodly, že to nemá smysl a zbytek jsem doklusal, protože to byl hodnotný trénink. 16 mi přišla už trochu moc a taky že jsem ji našel až napotřetí, naopak závěrečné bažinky mi přišly celkem jednoduché.

Sice nádherné, ale vlastně až příliš jednoduché, příliš průběžné, příliš rovinaté. Celé to ubíhalo vyložené ideálně, jediný zádrhel na 13, kde jsem se vydal k prvním velkým šutrům, co jsem viděl. Druhým zádrhelem je pak moje aktuální výkonnost a s tím související achilovka, která se v kopci na 17 začala ozývat opět o něco intenzivněji než v posledních měsících.

Po delší době opět jednou exkluzivní příležitost běžet po Tomovi, což ovšem v aktuální formě spočívalo především v tom, nechat se míjet eliťáky. Ale bylo to rozhodně zábavnější než opačná situace den předtím a vždycky jsem se nějakou chvíli popovezl. Sykyho s Gloňou jsem poprvé viděl po své chybě na 4, kdy jsem u cizí farsty zazmatkoval a vrhnul se ze svahu dolů, přitom stačilo pokračovat asi 40 m rovně. Tihle 2 mi utekli na dlouhém postupu na 8 (měl jsem tu nejzadnější farstu). Nahoře mě sebral Píkej s Dondičem a s těmi jsem se i díky jejich chybám držel cca do 15 (strom v zeleném pruhu). Pak už to byla až nečekaně dlouho samostatná práce s pár nejistotami, až kousek před diváckou mě doběhli Håkon s Melišíkem a sice mi v pytlíku dali šanci, ale prostě byli v tom závěru o kus rychlejší.

Start hodně zezadu, jednička hodně hrozila chybou, ale dopadlo to dobře a pak už jen sbírání korálků. Skoro pořád jsem někoho viděl před sebou a dobíhal a táhl s sebou ty rychlejší z nich. Trochu váhání v dohledávce 11 a příliš brzké odbočení na 12, jinak dost nezajímavý běžák a zbytečně přehrocený pytlík s VLI.

Další moc pěkný (pří)pražský sprint, zaujala hlavně pestrost terénu, kdy jsme vymetli úvodní uličky, sídliště ve svahu a složitý komplex školy. Mezi nedostatky eviduji zbytečně složitou 1 místo obíhání, přeběhnutou 12 a hlavně nechutně dlouhé váhání a následně stejně špatnou volbu na 15 dovnitř do areálu, nebyl jsem si jistý tím multilevelem na jižní variantě, což je taková profesní ostuda vzhledem k tomu, že jsem o tom psal diplomku. Ale jinak slušný výkon (a zase jen průměrný ranking).

Autobusové finále pro ty, co byli v rozbězích mezi 19 a 24 místem. Banální sprint po půlhodinovém kopání si tenisákem na předstartu, protože nebyly startovky. Technicky ok, fyzicky mdlé, ale každopádně větší zábava, než sledovat dost nudné KO kola.

Příprava na vrcholy sezony middlového specialisty. Přes dost nepříjemný zarostlý, zaklackovaný a kopcovatý les se mi to moc líbilo a bylo to i mapově náročné. Chyby tak byly - na 3 jsem vůbec neviděl tu skalku, to doteď nechápu. Vrstevnice na 6 taky ne, naopak na zákeřném vývraty na 11 jsem měl celkem štěstí. Na 14 jsem doběhl Jerryho a následně jsem ho úplně zmátnul odběhem dolů na cestu místo traverzu. Závěrečné nejjednodušší kontroly víceméně na jeho zádech a celkově dost nadějný výkon.

Společensky lákavější než Nový Bydžov, zvlášť když nebyly ambice do Jemnice. Navíc moc kvalitní stavba, odpořádáno na celostátní úrovni se všemi šváby, mlíky a tak. Z mé strany celkem slušný a plynulý výkon, jen překombinovaná volba na 10, nedočtená dohledávka 11, fyzický úpadek a velká škoda, že Píkej zničil pro dnešek ranking.

Začátek a konec na 4, nejblíž domovu. Tak jako vždy, když po dlouhé době navštívím domácí mapu, spoléhal jsem spíš na nedokonalou znalost terénu, než abych poctivě mapoval a tak to bylo místy dost křivé. Naopak chirurgicky přesná 5 dost potěšila.

Závěrečný hromaďák jsem zkusil nejprv rozběhnout s klukama a zazávodit si, ale Ota Škvor mi stejně na první větvi utekl a pak už jsem se s nikým neseběhl. Po poslední návštěvě uzlovky jsem přešel do pohodlného tempa a užil si zbytek trati a na konci jsem si to trochu zkrátil. Ustál jsem to víceméně bez chyb, jen trochu nejsitý oblouk při posledním náběhu na uzlovku od východu, neviditelná jáma na 14 a vtipné zaváhání na sběrku, na které stáli diváci a tak jsme si všichni mysleli, že už je to cíl.

Závodní middle, rozběhl jsem ho hezky, i v nezvyklé intenzitě jsem to stíhal dobře hlídat, trochu slabší byla pasáž 5-8 v lese, kde byly tvary plytší a nebyla tam taková jistota. Na dlouhém postupu na 11, tedy zhruba po 22 minutách, jsem pak zdechnul a výrazně zpomalil, taková je teď moje úroveň, ale aspoň můžu mít radost z čistých výkonů.

Druhý okruh už jsem běžel pomaleji, chtěl jsem se víc soustředit na plánování a techniku, ale vlastně jsem se trochu málo soustředil a ve výsledku to bylo nejistější než ten předchozí. Na 3 jsem nedočetl dobře vrstevnice v dohledávce a zastavil jsem se o něco dřív a pak na jsem doběhl Janu s Eldou, nechal se ovlivnit nečekanou společností, nepřesně odběhl a běžel jsem na random než jsem zastavil a srovnal jsem se - ale byla to moje největší chyba za celý kemp, takže asi dobrý.

První z okruhů, chtěl jsem si to spíš osahat, ale ve výsledku jsem se nějak rychle rozběhl, byť an 1 trochu nekontrolovaně, tak jsem ho nakonec dokončil víceméně ve vysokém nasazení.