Rodinné štafety (22/10/2017)

Po luxusních výkonech Káti a mamky, jsem vyrazila do posledního úseku. Hned od začátku se mi běželo pěkně. 1,2 v pohodě. Na trojku chyba s Vénou (dolezli jsme k jinému stromu). Až do dvanáctky to bylo super, čas od času mě někdo předběhl, asi jednoho jsem předběhla já, mapa mi šla, nohy zvládaly… Když jsem si prohlížela mapu, jak to bude dál, musela jsem se smát, přišlo mi to fantastický! Jenže 13 byla v pohodě, ale 14…tu jsem si užila. Naběhla jsem z cesty, ale neodhadla jsem směr a tak to hledala v čistém lese a kontrola byla ve vedlejším hustníku…cca 5 minut v háji Zbytek bílé mapy se mi dařil a navíc tam bylo dost spoluběžců, takže panovala vzájemná spolupráce. Na 22 jsem se rozhodla, že udržím dav… No, nešlo to. 26 mě pomohl najít Láďa, kterého jsem zrovna moc nerada viděla… Do divácké jsem to nějak plazila a nejhorší postup byl na 32…nějak jsem nedočetla, kde přesně to je a slezla nalevo od hřbetu. Do cíle jsem se nějak dostala a druhé místo v dámských štafetách bylo krásné!